Soubor krátkých textů, prózy a verše. Uplynulá dekáda jako sediment ze zápisků na hranici fikce a deníku. Náměty, postřehy, vidiny, zapsané sny, utkvělé myšlenky, neodbytné obavy, neurózy, láteření a povzdechy, silné momenty a záblesky čehosi jiného a vyprávění z cest vlakem. Ohledávání možnosti fragmentu. Ubíjející banalita, která člověka obklopuje, povýšená osobitým autorským viděním a stylizací. Autor: Vít Kořínek. Nakladatelství Petr Štengl 2021
Z recenzí
S texty souboru Děti tlačí traktor od Víta Kořínka […] jsem se poprvé setkal ještě ve formě blogu a působily na mě jako zjevení. […]Kořínkův blog se podobal spíš veřejně přístupnému literárnímu zápisníku. Jednak měl značné žánrové rozpětí – básně, aforismy a postřehy sebeironického pozorovatele se zde střídaly se záznamy snů nebo náčrtky nikdy nenapsaných scénářů a příběhů -, jednak to vše bylo napsáno mimořádně hutným a hravým jazykem. A s psaním blízkým modernismu se na internetu moc často nesetkáte. […] Kořínkovu stostránkovou knížku lze slupnout rychle, jako literární jednohubku – anebo jako LSD. Ty samé, důvěrně známé věci pak zkrátka vypadají jinak.
Josef Řídký, A2
Matoucí název knihy. Přece nejde o četbu pro děti. Autor vás přinutí jít za slova, pod ně. Neberte je na první dobrou. Asociujte. A má vyhráno autor i čtenář. A ovšemže – nakladatel Štengl, který knize důvěřoval.
[…]Literární performance. Psaný happening. Zachycená svoboda chvíle.[…]Moc dobrý načernalý humor.
Miloš Horanský, Lidové noviny
Debut Víta Kořínka je uličnickým pokoušením češtiny, bez ubrousků a bryndáků. […] Permanentně pokoušet mateřský jazyk je prevence před jeho změnou v jazyk macešský.
Jakub Šofar, Salon Práva
Děti tlačí traktor (Nakladatelství Petr Štengl) od Víta Kořínka jsem opravdu přečetl jen s velkým sebezapřením…
Petr Nagy, Twitter
Ukázky
Fleky a vlaky / …ve vzdálených guberniích / teď/ teď tam nejsem/ a teď/ teď tam jsem / teď si balím kufřík / a teď si vybaluji kufřík / teď myslím na fleky a vlaky / a teď zapomínám na fleky i vlaky, jsem v domě pro hosty a soustředím se na zítřejší operaci / teď jsem domluvil poslední technické podrobnosti / a teď / teď už jsem na místě/ teď si balím kufřík/ a teď si vybaluji kufřík / teď myslím na fleky a vlaky/ a teď zapomínám na fleky i vlaky, jsem v domě pro hosty a soustředím se před zítřejší operací gubernátora…
Kolem nádraží Ruzyně prochází průvod dětí. A já si říkám: Je to školní exkurze do vazební věznice? Otázka vyvolává další otázky: Proč jsme tak zanedbávali exkurze? Děti by měly navštívit nemocnici, věznici, tzv. blázinec, léčebnu dlouhodobě nemocných – všemu by se divily a hodný pan učitel (i když cítí moč a desifinekci a vidí chovance v izolaci) by se musel zamyslet a s jistotou říct: Toto je normální děti…
O autorovi
Vít Kořínek (*1985) do své momentální rodičovské dovolené pracoval na FAMU jako koordinátor programů vyučovaných v angličtině. Příležitostně píše recenze na filmy a seriály pro časopis Fullmoon a anotace pro katalog MFF Karlovy Vary. Studium filosofie a komparatistiky na FF UK zanechal, později absolvoval v programu divadelních a filmových studií na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Byl členem souboru Patetické divadlo a orchestru Marináda dekorativních aspektů a dále improvizační hudební formace The Pololáníks. Je stálým novicem hravého řádu Regula Pragensis.
Zatím své texty veřejně prezentoval pouze v studentské soutěži FF UPOL a jednou v časopise Psí víno.
O nakladatelství
Nakladatelství Petr Štengl bylo založeno v roce 2009 a sídlí v Praze. Zaměřuje se na vydávání překladové beletrie a původní české a slovenské poezie a prózy.
